Bojová Patrola 2010 

29.5.2010

Jednodenní scénářovka - military paintball. 

 
Report velitele Povstalecké Bojové Skupiny „Miloševič“ (24 ks + Mastodont, SUMEC, ŠŤUKA a jejich posádky 5ks)
Družstva P.B.S.M.: PIVO, VODKA, HRUŠKA a motorizované družstvo ŠTRAJK,
Úkoly: Muničák, Minomety, Brod, Střed pískovny.
 



Na Bojovou patrolu vyrážel celý náš ansábl povstalců s vědomím, že nepřežijeme v poli věčně, proti drtivé převaze pravidelné armády (cca 90ks) a bez mediků, ale s odhodláním, že nikdo nepadne jen tak. Všichni tihle trhani šli do boje na maximální obrátky a bylo to znát. Každý splnil co se mu řeklo, byl tam kde měl být, nikdo neremcal, všichni do toho dávali srdce (vyhlazení zabloudivšího doprovodu u BVP se ztrátou pouhých dvou mužů na naší straně to byla lahoda) a u této už ze syberie prověřené skladbě týmů mě to ani nepřekvapuje. Lidi dofuněli s vyplazeným jazykem k brodu, sotva se stihli napít a na jediný povel už se minovalo a rozmisťovali se jednotky, jedním slovem paráda. Díky výborné morálce se všem povstalcům dařilo protivníkovi způsobovat nemalé ztráty po celou hru, to byl hlavní úkol a ten jsme splnili víc než jsme jen mohli doufat.
Bylo znát, že „chemie“ nejen u velitelského sboru (Mastodont, Rajko, Zeman, Dušan, Had…s Váma do toho jdu vždy), ale i mezi veliteli a mužstvem povstalců (TwoTowers, Bratránci, Skalkajda, Chlum, Che, =DG=…) funguje bezvadně a všichni jsou naladěny na tu správnou notu. Co bych nejvíce vyzdvihl, tak to je disciplína, ta byla naprosto ukázková u všech týmů na celé povstalecké straně.
Povstalcům, hře a hlavně Bohoušovi dávám 100% - ty detonace byly mega, dokážu si představit co to muselo být za nervy a vyřizování jen kolem tolika techniky.




Pro mne osobně bojová patrola nekončila v pískovně po boji, ale až doma, kdy jsem odstavil své auto. Celá cesta domů (450km trvala 10 hodin), byla jeden velký boj. Boj s autem které se proměnilo na kropící (naftou) vůz a následně pak na pojízdnou dýmovnici. Se zastávkami na každé pumpě, či odstavném pruhu na D1 a že jich tam je kvůli kontrole jestli to zase nechčije (z toho 3x oprava).

Proto mé největší poděkování patří všem, kteří mně byly nápomocni na mé nelehké cestě za paní Martyovou. Metudovi za sehnání nejdůležitější součástky ještě v sobotu večer. Pak na cestě první u mne stavili (cca 50km od Vránova) kluci s MPO díky nim jsem našel místo úniku paliva, Bubák z TwoTowers, který uprostřed silnice vyskočil z auta a začal sundávat ze své buggyny na vozíku stahovací pásky, které jsem nutně potřeboval, ŽC za vybílení OBI v KV no a nakonec největší díky Klukům Habakukovi A Jonnymu z Vlčí smečky, že mě celou cestu až k Brnu dělali servisní doprovod. 
Dík všem za hru!
 

Díky Habe a Honzo, že jste mě v tom nenechali a jak padlo jinde : „…v nouzi poznáš přítele.“ A není pravda, že tohle byla samozřejmost.
 
 

(marty+)

Foto od válečné zpravodajky Aničky alias "Bojový Muck", od FoxyCone-CZ Kartel

Více na:  military-paintball.cz