Vojáček 2010

13.-14.2.2010

Nonstop 24. hodinová HC military paintballová akce v zimních podmínkách 

Tato akce byla i přes menší počet hráčů velice podařená. Měl jsem sice sem tam chvilky kdy jsem si říkal "Mam ja todle zapotřebi? Proč nejsem doma v teple?" místo toho jsme se čtyři mačkali v jednom modrém mokrém stanu a vykládali si zážitky z jiných akcí, zkrátka tak jako praví povstalci co jsou takoví lážo plážo, ale když bylo potřeba tak jsme zabrali. Celý tým šlapal jak švýcarské hodinky, všicni se dobrovolně hlásili na různé úkoly a neměli jsme jediný problém s morálkou. Musím říci, že přes to všechno u nás panovala neustále dobrá nálada plná vtipných poznámek (když jsem ráno vylezl ze stanu a před nim ležel rozbalený kondom a vedle praznda flaška rumu apod.). Zkrátka k nezaplacení. Noc byla fakt perná, mokří a zmrzlí jsme se rozhodli si odpočinout a zaútočit nad ránem na tábor pravidelné armády. S budíčekem ve 3:30 jsme vstali a trochu se najedli. Bohužel dvě z šesti zbraní byly přes noc bez vzduch, tak jsme se rozhodli prvníí jít do "Valhaly" doplnit médium a pak až zaútočit.

Tím se celý náš úkol zpozdil a misto v pět hodin jsme zaútočili tuším kolem půl sedmé. Jak se ale ukázalo zastihli jsme je opravdu nepřipravené, ve stanech apod. Po přestřelce trvajicí několik minut jsme se začali stahovat. Napadlo mě udělat ještě posledíi průzkum jejich tábora a zjistit nějaké důležité informace. Bohužel si mě všimnul "nepřítel" Kexo a jeho skupina, která mě s pokřikem "Už nám nemůže nikam utéct!" nemilosrdně pronásledovala několik stovek metrů. Už to vypadalo že opravdu nemám kam utéct, když jsem narazil na roklinu, díky které jsem mohl změnit směr a ztratit se jim z dohledu. Vyčerpany a a unavený jsem se vrátil do tábora, kde jsme vyčkali na návrat "mrtvol" z Valhaly a pokračovali v dalším úkolu, který zněl zkontaktovat špeha na pozici cca 500m od nás. Po příchodu na lokaci jsme se dozvěděli že nás zradil a měli jsme se urychleně stáhnout na parkoviště v obci Suchý. Se vší výstrojí jsme museli absolvovat strastiplnou cestu dlouhou několik kilometrů v nemilosrdném terénu zasypaným hromadou sněhu, který byl místy i po pás (alespoň můj:-))) Ač delší oklikou a namahavější cestou vyhnuli jsme se nepřátelským hlídkám a bez jedíného kontaktu jsme dopochodovali na určené íisto v limitu 2 hodiny 30minut, který jsme splnili díky vysoké odhodlanosti Mlaďáska z MG který to táhl dopředu.

Díky celému týmu, který fungoval jak se patří ač jsme byli slepeni ze čtyř týmů :-) i když vlastně dvou: MG a  DG.

Díky za organizaci a připravenou hru.

Ale letos už mám zimy opravdu dost!

(Sendwicz)

Foto od válečné zpravodajky Aničky alias "Bojový Muck"

více info zde: https://www.military-paintball.cz/index.php?1092&cat=akce_det&aid=1145